Opravdismus /truelism/aneb proč jsem dala pryč robotický vysavač a přestala jíst zákusky jen tak

 Přemýšlela jsem nad tím, že když se většina způsobů jakým existovat se dostane k široké mase lidí (=móda, popularita atp.), tak ztratí svou původní myšlenku. Ostatní lidé začnou přinášet vlastní pohled na věc a přizpůsobovat si filofoii podle toho, jak se jim to hodí. Takže máme i minimalisty se dvěma skříněma oblečení.

V oblasti minimalismu nebo ekologie se často stane to, že jsou běžné produkty nahrazeny minimalistickými/ekologickými, přitom jde stále o produkty, čímž původní myšlenka dojde k úpadku. Kvůli tomuhle se nemohu nazývat minimalistou, ale rozhodla jsem se používat vlastní označení opravdista. Což je svým způsobem vtipné, protože mé rodné příjmení je Pravdová.

Je jasné, že taková univerzální pravda je sporná a opravdismus by mohl teoreticky vycházet i filosofického realismu. A stejně tak je můj opravdismus čistě subjektivní, čímž je vlastně pro mě pravdivý. V tomto mém myšlenkovém směru a životní filosofii chci zastávat jednoduchá pravidla.

1. používat jen to, co opravdu potřebuji, ale i to, co mi dělá opravdovou radost
2. oprostit se od nepravdivosti (žít v upřímnosti sám k sobě, nelhat si)
3. dodržovat pravidlo správného používání

Chci se teď věnovat třetímu bodu...

Pravidlo správného používání věcí, myšlenek a času je takové, že jsme si plně vědomi toho, jak se tyto "věci" v našem životě mají používat.

Když používáme jídlo, tak víme, že se má používat hlavně jako palivo a snažíme se ho používat i v souladu s naším životem (budoucností). Jsme si vědomi i jeho emočního, společenského a oslavného rozměru a nezneužíváme ho v tomto směru. Dort je například oslavný, tudíž když si ho dáme jen tak,  ztratí svůj původní význam. Když si dáme dort "za odměnu", tak vlastně sami sebe učíme na tento typ odměny, což nedává z dlouhodobého hlediska smysl a opět se jedná o nesprávné používání.

Když jsme vegani a lpíme jen na tom, že jsme vegani. Opět hledisko nesprávného používání, protože když někde budeme a nebudeme mít přístup ke svému dietou omezenému jídlu, budeme ztraceni.

Podobně je to i s internetem-tam si jistě dokážete najít spoustu vlastních příkladů nesprávného používání internetu, mobilu a času na něm. Můžeme se z něj učit, ale místo toho čteme nesmyslné diskuse. A jiné, horší, věci, které nám způsobují poškození vyplavování dopaminu.

Fotíme fotky mobilem, ale místo toho, abychom tvořili alba vzpomínek, tvoříme jen nesmyslné množství dat (mimochodem víte o tom, že i tvorba informačních dat je neekologická? včetně tady toho mého psaní...)

Nesprávné využívání času anebo naopak lpění na určitých časových dogmatech.

No a teď k mému robotickému vysavači. Pro všechny minimalisty zbožňovaný prostředek. Až na to, že tento robot není vůbec minimalistický. Jeho pořízení mě stálo hodně peněz a to jsem měla střední třídu. Úklid spodního patra domu trval robotovi něco kolem 2 hodin. Poté jsem ho musela vyčistit. Často jsem ho u toho musela zachraňovat z pod gauče a jiných prostor. Když se posunulo něco v místnosti, jezdil opět zmateně a nelogicky. Nelogicky jezdil vlastně docela často. Větší smetí nesebral, ale jen rozmetal. Musel se nabíjet, často do nabíjecí stanice zajel až napočtvrté.

Koupila jsem si obyčejný, třikrát levnější vysavač a mám za 10 minut vysáté celé spodní patro, 2 minuty ho čistím. Navíc u toho vykonávám i nějaký přirozený druh pohybu.

Tak toto mi přijde jako opravdismus :-)