Na internetu je spousta informací a receptů. A pod nimi spousta pochvalných či rozhořčených komentářů. A teď babo raď! Který recept na kynutý koláč se povede a bude nejchutnější? Mě se z těch všech osvědčil tento… Dělám ho tedy z dávky na jeden plech a těsto mám ráda tenké, cca. 0,5 cm.
 |
| 2024, v oboře |
 |
| 2024, do kopce, ten chlápek 62 mi dělal osobního pacemakera |
 |
| …říkám…KOPEC |
 |
| 3. místo 🥳 |
 |
| 2014, jsem asi radši pózovala než závodila 😏 |
 |
| na obrátce u Lišky Bystroušky |
 |
| 2014, týmové triko Pepa team, už jsem z něj vyrostla 😁 |
Na barefoot boty Merrell jsem narazila náhodou, když je měli ve výprodeji za necelých 1200 Kč. Co na tom, že model byl v maskáčovém designu, měla jsem totiž už plné zuby předraženýchbarefoot bot. Ono u nich by nešlo ani tak o vysokou cenu, ale spíše o princip toho, že kvalita neodpovídá a pohodlí také ne (Belenka boty mi nesedí tvarem, jeden model Vivobarefoot mi dělal puchýř na patě a další se rozlepil hned jak mohl). Jediné boty co mi seděly cenou i kvalitou byly Aylla shoes, ale ty nenabízí sportovní model. Takže zpět k merelkám…
Boty přišly, byly super, pohodlné, ohebné, sice nehezké, ale zvykla jsem si. A to tak moc, že když se po 4 letech začaly rozpadat, hledala jsem ten stejný model (nebo v černé) za nejlépe stejnou cenu. Ale ouvej. Boty se musí inovovat, tudíž od té doby už jsou u modelu 7…každý model má samozřejmě jiný design, takže není jistota, že bude sedět stejně. A je to pravda.
Objednala jsem si tedy model 3, v plátěné verzi. Cena 1800 Kč. Přišly mi úzké boty, které jsem na vlastní náklady vrátila. Poté jsem dlouho procházela recenze a porovnáníjednotlivých modelů boty Merrell Vapor Glove 3-4-5-6-7, až jsem na bosonožce objevila černý model 5 za cenu 1300 Kč.
Boty mi přišly, nechala jsem si je a teď k recenzi a srovnání. Zkrátím to 😁Model 5 má oproti 4 menší velikost i šířku při velikosti 41. Oboje o cca. 4 mm, což je dost znát. Trochu povolil, ale mám je opravdu akorát ve srovnání s pohodlnější 4. Jazyk je zapuštěn do boty alá ponožka, takže se celá látka kroutí. Podrážka není tak měkká a ohebná jako u modelu 4. Stejně tak i struktura podrážky je jiná a občas do ní lezou kamínky. Z nižšího modelu jsem si také přendala placaté tkaničky, které drží lépe zavázané. To vše dohromady zní jako že mi model 5 nesedí. Opak je pravdou. Boty jsou pohodlné a fajn, oproti konkurenci jsou lepší a navíc za hezkou cenu. Jen model 4 byl jak šitý na mou nohu a proto mi bude chybět…
 |
| doslova prochozené boty (mají za sebou cca. 0,8- 1,2 miliónu kroků) |
 |
| trochu odlepené |
 |
| malá dírka, jinak nikde nic…ten materiál ze kterých jsou je super |
 |
| staré vs. nové |
 |
| zde je vidět odlišný tvar i šířka |
 |
| starý model podrážky vs. nový |
Na tento recept jsem narazila ve videu od polské Youtuberky Polish the kitchen a buchto-koláč se vážně skvěle vyvedly, proto je zařazuji do svých oblíbených receptů. Nejde o nic složitého, všechny ingredience jsou běžně dostupné a ve výsledku se jedná i o jeden z “úsporných” receptů, protože 1 ks koláčku vyjde na 5 Kč. Recept jsem trochu upravila, např. žmolenku (posypku) dělám z polohrubé mouky, paní z hladké a cukru moučky, což mi přijde, že pak tolik nekřupe 😅
Potřebujeme
Na výstavy se snažím brát své syny 13 a 16 let. Zpočátku to vnímali jako nedobrovolnou činnost, ostatně vysvětlila jsem jim to tak, že jsme na výletě a každý chce vidět/zažít něco jiného a ostatní členové rodiny by se měli na chvíli přizpůsobit :-). Teď už mi přijde, že do galerie chodí ochotněji. Neprovádím tam žádnou galerijní pedagogiku, prostě je nechávám vnímat co vidí, jak to na ně působí a jestli se jim to, co vidí ne/líbí. Výstavy v GVUO je tentokrát zaujaly a byli rádi, že na ně šli. Ostatně mít legraci z některých děl Viktora Freša je také vnímání umění. O to víc mě překvapily i nějaké hlubší vhledy: “vidíš tu fotku? komunisti, hipízáci, první republika, moderní…to asi znamená nějaký vývoj skrz století…”, popř. komentování instalace obrazů:”tady je lavička na které sedíme a proti námi za námi jsou obrazy, na kterých někdo sedí”, až po prosté:”tyhle obrazy se mi líbí, jsou takové temné”…
Já jsem si výstavy užila, ostatně výstava českého dekonstruktivismu reality “bez tváře” byla plná mých oblíbených aktuálních autorů. Buchtelík, Jánská, Pitín…
Co se týče Válové, tak chápu onu čistou radost/hravost lité malby, ale vizuálně to pro mě přitažlivé není. To už jsem si víc užila poslech Janáčka v galerii a přitom pozorovat ostatní návštěvníky…
Na výstavě jsem nefotila, mobil zůstal v galerijní skříňce, tak ilustruji kopií z webu GVUO.
Kdo čte hodně, tak ten to moc dobře zná. Nová kniha stojí téměř 400 Kč a když čtete jednu knihu týdně, tak se tento koníček dost prodraží. Někteří z nás knihy shánějí po knihovnách (mám průkazy do knihovny Hukvaldy, Kozlovice, Ostrava a propadlý do knihovny Frýdek-Místek).
Hodně knih se dá sehnat i z druhé ruky, hlavně teď, když se rozjely i modernější online antikvariáty nebo bazary jako trhknih či vinted. Co je pro mě ale ultimátní tip, je elektronické členství v msvk. Členství stojí 100 Kč na půl roku, což je pro mě výhra. Je tam hodně nových knih nebo knih, které sháním a většinou seženu. Jasně, papírová kniha to není a většina lidí nemá ráda čtení e-knih. Ale tady je třeba se zamyslet nad tím, co je vaším cílem? Já jsem si zpočátku čtení eknih také příliš neužívala, ale pak jsem si zvykla a vůbec mi to nevadí. Naopak v tom vidím řadu výhod:
