středa 31. července 2024

NO BUY červenec 2024 aneb co jsem si ne/nakoupila

 Když jsem byla na dovolené na Thasosu, tak tam byla spousta lákadel. Stříbrné šperky, umělecky zpracované, jaké jsem u nás neviděla. Věci (pouzdro na tužky a pastelky) s motivem oka (můj oblíbený motiv). Černé dlouhé šaty s renesančním motivem květin. Ručně vyráběné kožené sandále za směsnou cenu (15-25 euro). Hedvábné ethno věci, halenky, šaty a komplety. Lněné košile a oblečení. Byla jsem nalomená, ale nic jsem si nekoupila 🥳 A nic z toho mi teď nechybí.

Ještě se mi šíleně líbily kraťasy z Tchibo, které mají i boční kapsu na telefon (u běhu poslouchám podcasty/hudbu). Já už sice dvoje z Tchibo mám, ale mají tak hloupou barvu, že když se u běhu zpotím, tak to vypadá, že jsem nestihla doběhnout ☺️😇 Takže tyhle strakaté by to i zamaskovaly… Ale nekoupila jsem a dávám si je na seznam přání.

moje poč*rané kraťasy 😂

Jinak občas se podívám na “nákupní” nebo “dárkový” seznam (aka wishlist) a z pohledu na to, co jsem v si v minulosti přála, kroutím hlavou 😅 Většinu z toho jsem navíc zapomněla, že jsem si vůbec přála, další část mi přijde jako vyložená hloupost…jediné co mě už přes rok drží je koupě silničního kola. Také se mi občas stává, že to, co jsem si přála je už vyprodáno, ale mě tove výsledku vlastně nevadí a přijímám totak, jak to je.

Na druhou stranu jsem si přeci jen něco koupila, ale je to vyjmuto z NO BUY, protože jsem nahradila prochozené boty, na které plánuji udělat recenzi. Dlouho jsem totiž měla problém s tím, že mé oblíbené boty se už nevyrábí a bála jsem se novějšího modelu, který vypadá docela jinak a nevěděla jsem, jak tuhle “šlamastiku” vyřešit. Protože já mám s botami velké problémy. Málokteré mi sedí a tím, že hodně chodím, běhám a jezdím na kole, tak je pro mě pohodlná obuv hodně důležitá. Zároveň už přes 10 let jedu v bosobotách, ale právě ne vždy mi sedí i tento typ obuvi, byť od stejného výrobce. Dlouho jsem měla pár modelů od Vivobarefoot (nazouváky a tenisky), ale když jsem je prochodila, tak mi nové modely neseděly a dřely mě atp. Což u bot za 4000 Kč nechceš! Další věc byla i to, jak se z Vivobarefoot stal mainstream, vysoké ceny…přitom je spousta českých firem, které bych chtěla podpořit. Jenže od nich mi jejich boty (snad jen kromě Ayalla) neseděly. Navíc jsem hledala sportovní obuv. Nakonec byly kdysi ve slevě již moje zmíněné Merrell Vapor Glove 4 a ty jsem za 1200 Kč koupila, i když neměly “ideální” univerzální černou barvu. Nakonec jsem tedy koupila model 5, v černé barvě, protože byl ve slevě za 1400 Kč, z čehož 1000 Kč mi proplatila pojišťovna v akci Krok pro zdraví (ano, už mám na kontě tento rok přes 3.000.000 kroků).

doslova bosoboty 🙂 prochozené za 6 let

staré versus nové



úterý 30. července 2024

Jak ušetřit na jídle?

 V prvé řadě se musím přiznat, že šetření je pro mě hlavně cesta, jak si kreativně užít život. Což většina lidí, kteří MUSÍ, nebo nechtějí, šetřit, nepochopí. Je to svým způsobem taková hra, jak něco vymyslet jinak nebo lépe. Šetření na jídle vůbec neznamená, že jí člověk hůř, protože často je to právě naopak. Rodina, která má omezený rozpočet totiž může ušetřit na jídle dost a následně pak peníze využít na zábavnější věci (třeba nemuset tolik chodit do práce a mít víc volného času). Na jídle šetřím už dost dlouho, takže si myslím, že mám celkem dost zkušeností. Většina tipů asi nebude objevných a také budou vyžadovat váš vlastní čas, který jsou ne všichni schopní obětovat... Takže zde je pár mých tipů:

1) Nechodit do restaurace, nevyužívat donáškové služby. 

Jídlo v restauraci vyjde 4 člennou rodinu na 1300 Kč i víc. Navíc jídlo, které se zde vaří si často umím připravit doma (kluci si dávají řízek s hranolkami, my panenku s bramborem). Navíc když vidím lidi, jak si objednávají "rohlík", tak mě berou mory, protože v tom online obchodě stojí vše snad 3x tolik než kde jinde.

2) Nakupovat a vařit podle toho, co je v akci.

Do obchodu chodím v neděli a snažím se nakoupit na 14 dní. Střídám bezmasé a masové jídlo, někdy je ale i víc masových. Když vidím, že je v akci kýta, tak jí nakoupím víc a hned podle toho v hlavě naplánuji, co budeme jíst a co bych na ta jídla ještě měla přikoupit. Kýta se dá namlít (melu si maso sama), guláš, na mrkvi, plátky, řízky...ke každému z těch jídel mám jinou přílohu a rodina je spokojená variabilitou jídelníčku a já ušetřením penízků.

3) Dodržovat porce jídla na osobu, nevařit zbytečně hodně jídla a nenechat rodinu se přejídat.

Zní to možná trochu krutě, ale v dnešní době opravdu (většinou) člověk nepotřebuje jíst 250 g masa nebo 400 g brambor. Mrkněte se na normy potravin a zkuste si zvážit, kolik masa a přílohy byste měli sníst. Sami se budete divit. Další věc, kterou často vidím je i nadpoužívání oleje. Opravdu stačí 1 lžička na osobu a někdy i méně. Rodiče mají zodpovědnost za to, kolik toho děti jí a pak mají zodpovědnost sami za své porce a věřte mi, že klíč úrazu bývá často v množství, ne v tom, co jíme. P.S.: hranolky dělám raději ty domácí a v horkovzdušné fritéze ;-) chutnají nám víc

4) Nechodit často nakupovat. 

Nakupovat do velkého obchodu chodím  2-3x měsíčně, do malého pak 1x týdně. Čím méně do obchodu budete chodit, tím méně utratíte. Např. když byl v dubnu 2021 lockdown, tak jsem za jídlo utratila 4000 Kč, protože jsme se báli chodit do obchodů :-) a jedli jsme jen ze zásob. Občas se k tomuto "vyjídání" spíže vrátím, často to jsou bizarní recepty, ale jíst se to dá.

5) Nevyhazovat zbytky, popř. využít kreativně zbytky.

Dejme tomu, že vám zbyl starý chléb=chleba ve vajíčku, uvařené brambory=smíchám s moukou a vejcem a mám bramborové knedlíky, staré housky=zapečené v troubě se sýrem. Jo a věděli jste, že s listů od květáku se dá uvařit polévka?

slaný quiche z vajec, sýru, špenátu, těsto vlastní výroba (mouka, voda, tuk)

 

6) Péct si vlastní pečivo, vyrábět si vlastní marmelády, šťávy, kečupy, kompoty...

Peču tři druhy chleba: slunečnicový žitný kváskový, dědův chléb z domácí pekárny a chléb bez kynutí. Rohlíky peču podle Cuketky. Občas upeču dalamánky nebo bagety. Nejčastěji ale jíme chléb z domácí pekárny, je nejrychlejší a nejjednodušší. Cena takového chleba je maximálně 15 Kč a máme ho na dva dny. Marmelády často od někoho dostanu a kečup kupujeme :-D.

kvásková šumava

 

7) Nosit si s sebou všude lahev s vodou a kdykoli je to možné, tak si vodu dolít.

Snažím se tento zvyk vtlouci do hlavy i dětem a ušetřil nám hodně peněz za pití na výletech nebo i jen když člověk jede do města. Vodu si dolívám na záchodech (zatímco ostatní jdou kupovat na benzínku minerálku za 40 Kč), popř. ve spoustě zemích jsou veřejná pítka s pitnou vodou.

8) Nekupovat si kávu a zákusky v kavárně.

Tohle byl a stále je můj velký zlozvyk. Káva stojí 70 Kč a zákusek často i 100 Kč. člověk takovouto návštěvu kavárny bere jako společenskou událost, ale často bych lépe mohla čas strávit např. tím, že se s dotyčnou osobou půjdeme projít, což má i větší zdravotní benefit. Navíc poslední dobou jsem byla ze zákusků i kávy zklamaná. Máme doma kávovar a káva z něj mě vyjde na maximálně 5 Kč. Také se v poslední době snažím přemýšlet o zákusku jako o něčem, co je opravdu jen pro slavnostní příležitost, ne něco, co by se mělo konzumovat každý týden nebo den. Domácí Pavlova navíc vyjde na 15 Kč. 

Pavlovy podle Víkendové pečení

 

9) Nekupovat sladkosti a jiné jídlo, než základní.

Spoustu jídla se snažím si vyrobit. Buchty, knedlíky, chléb. Nejsem žádný sugarfree ani odpůrce bílé mouky a vážím si toho, že nemám žádné zdravotní problémy a mohu jíst normální jídlo. Určitě je ale podle mě lepší si dát domácí buchtu než Snickers a přiznám se, že mě tyhle tyčinky a oplatky ani moc nechutnají. Proto mám doma téměř vždy něco napečeného ke kávě. Střídám recepty a někdy dělám opravdu něco plného másla a cukru, někdy zase jen jogurtovou buchtu s minimem cukru a ovocem. Balanc ;-)

perník, pečný tvaroh s ovocem a bagety
 

10) Nekupovat sladké pití a alkohol.

Tento bod souvisí s bodem 7. Ale sladké pití nekupuji ani domů nebo na oslavy. Hostitelka roku, že? Ale osobně si myslím, že lidé by neměli pít sladké pití, pokud tedy nepodávají nějaký sportovní výkon. Také děti by se neměly na sladké pití učit. Je to strašně zbytečná věc, která produkuje hodně plastů a cukrovky typu 2. A co se týče alkoholu, tak jsem přes 2 roky hrdý abstinent a mám na něj stejný názor, jako na sladké pití. Co nepiju, tak jsem ušetřila nemalou částku, protože láhev vína stojí 70-200 Kč ( i víc, ale já bych si dražší víno nekoupila), pivo v hospodě stojí 60 Kč. Podle toho jak pijete, tak měsíčně utratíte i 2000 Kč ani nevíte. A to nemluvím o tyčinkách v hospodě a jiných pochutin k pivu.

11) Nosit si s sebou svačinu, uvažovat dopředu.

Když vím, že někam pojedu a budu tam celé odpoledne, tak si s sebou beru svačinu. Jablko, tyčinku, namazaný chléb. Podobně když jedeme na výlet, nebo vím, že pojedeme 12 hodin k moři, tak nachystám oběd. Ani mě nenapadne zastavovat u benzínky nebo McDonalda a nechávat jim tak naše peníze, když můžeme mít CHLEBA S ŘÍZKEM! :-) Opadá tím i hodně stresu na cestách kde a co budeme jíst. Stejně tak beru i svačiny pro děti na kola atp. člověk nikdy neví a kdo je připraven, není překvapen. Na druhou stranu trocha hladu také ještě nikoho nezabila, maximálně se může projevit tzv. hlaštvanost (hlad+naštvání z hladu).

2x svačina+oběd na školení

12) Nakupovat věci do zásoby, které často kupuji, když jsou v akci.

Když je mouka ve slevě o třetinu, beru klidně 10 ks, protože pořád něco peču a mizí to jak pára nad hrncem. Podobně i jiné potraviny. Máslo, vejce... Samozřejmě nakoupím tak, aby mi zboží doma neprošlo, nezkazilo se a aby zbylo i na jiné lidi v obchodě.

13) Nakupovat jídlo a drogérii na internetu ve velkých baleních.

Co se týče jídla, tak občas nakupuji doplňky stravy na internetu. Také velké balení vloček (5kg) nebo žitné mouky. Občas i ořechy nebo povidla. Mé oblíbené eshopy mají často dny dopravy zdarma, takže se to vyplácí. Také mám své oblíbené čistící prostředky, třeba Sidolux universal. Ten kupuji ve velkém balení a vždy odliji do originální lahve. Stejně tak prášek na praní (jelen), nebo pastu na zuby. Vše objednám za lepší ceny z internetu a díky tomu nechodím tolik do DM, kde jsem jinak schopná strávit hodně času, protože koukám po hloupostech. Ne nadarmo se říká, že drogérie je hračkářství pro ženy. Naštěstí už se nemaluji, takže jsem v klidu.

Ještě přidám nákupní seznam, nakupuji v PENNY, protože tam jsou potraviny nejlevnější...

  • ovoce, zelenina
  • mléko
  • 5 kg jasmínové rýže
  • pohanka, červená čočka, čočka, fazole, hrách
  • rajčata v plechovce
  • 5 kg ovesných vloček s klíčky (objednávám velká balení z internetu, často spolu s moukami)
  • mouky (hladká, polohrubá, špaldová, žitná)
  • cukr (obyčejný)
  • kypřící prášek, droždí v sáčku, vanilkový cukr, vanilkový puding, hořké kakao
  • vejce
  • mléko
  • olej (řepkový)
  • sýry (nic speciálního, co je v akci, eidam 30%, gouda, ementál), mozarella+šunky 90% a víc masa
  • jogurty (hlavně bílé 3,7% tuku a selské, dáváme si pak do nich marmeládu nebo kakao)
  • tavený sýr, pomazánkové máslo (na pomazánky)
  • tvarohy (podle toho, které jsou v akci)
  • smetana ke šlehání, zakysaná smetana
  • tatarka, majonéza, kečupy, sladké chilli omáčka, sriracha
  • těstoviny (špagety, kolínka, co je v akci)
  • tuňák a sardinky v plechovce
  • musli
  • maso (podle toho jaké je v akci, ale kupuji hlavně to "netučné", protože my to tak máme rádi)
  • mražené filety nebo rybí prsty
  • nanuky (pro ty mám slabost, ale poslední dobou dělám domácí zmrzliny)
  • mražená pizza (když je nejhůř)
  • toastový chléb (pro kluky na svačiny)
  • (občas) chipsy, slané tyčinky a arašídy Naturalia (ať máme pro návštěvy)
A z těchto základních surovin vařím. Jídelníček pak vypadá následovně:
  • snídaně: domácí buchta nebo musli s mlékem, ovoce
  • svačina: toast se sýrem a šunkou
  • oběd: maso s přílohou, zelenina
  • svačina: jogurt/tvaroh+ovoce nebo něco na chuť sladkého
  • večeře: domácí pečivo se sýrem/šunkou/pomazánkou, zelenina nebo polévka

pondělí 29. července 2024

Jak jsem si zamilovala ježdění na kole

 Když jsem byla malá, tak ježdění na kole pro mě bylo tak nějak přirozené. Šli jsme s bráchou ven a buď jsme jezdili na kole, bruslích nebo něco podnikali pěšky. V období nastupující puberty mě však jakákoli aktivita spojená s pohybem a rodinou začala krutě otravovat. Dojet někam 12 km byl nadlidský výkon pro mé nové, větší, tělo. Do toho mě vše štvalo. Takže rodiče rychle pokusy o rodinný sport vzdali. Na střední jsem pak měla první velký zážitek z toho, jak umí sport působit skvěle na psychiku. Jeli jsme na sportovní pobyt, na kole. Mimo jiné jsme i lezli a jeli na kánoi. Po týdnu jsem byla jak nový člověk, psychicky i fyzicky. Bohužel bohémský život převážil a já nepokračovala.

Sportovat jsem začala až po narození prvního syna a doteď si říkám, že to vlastně byla výmluva, jak vypadnout na chvíli z domu od miminka. Podobně jako studium VŠ. Nicméně sedačku na kolo jsme měli, ale jezdit s ní nám nevyhovovalo a motat se po městě nebylo úplně ono.

Když jsme se přestěhovali na vesnici, tak byly podmínky lepší, ale i kvůli dětem jsme nevyjížděli tak často a chybělo tomu to hlavní koření-svoboda.

Až tři roky zpátky jsme začali víc jezdit na kolech, kluci už doma vydrželi sami a mně došlo, jak umí být jízda na kole svobodná. Dojedeš kam chceš, doslova za hranice všednosti. A co teprve když se začnou ty hranice posouvat! Nejprve dojedeš 20 km, pak 40 km, 60 km, 80 a pak si řekneš, že dáš i 100 km. A ujedeš to. Co bude dál? V hlavě se mi rodí spousta plánů a výletů 😂😉

Také mi došlo, že jsem spíše “silniční” typ a tak mám v plánu pořídit si silniční kolo. Už jsem ho měla pro jistotu půjčené a ta jízda byla ještě úžasnější než na horákovi.

Také jsem v rámci šetření peněz a přírody začala dojíždět do práce na kole. Přijde mi to jako skvělý způsob dopravy a instantní zlepšovač nálady. Ranní jízdy jsou skvělý start do nového dne. Mám to 7,5 km z kopce, takže se ani moc nespotím. V práci se převleču, popř. opláchnu podpaží v umyvadle. Zpět je to horší, protože je to do kopce a občas jezdím po obědě. Ale to je výhoda ježdění na kole-je to sport, u kterého se dá jíst 😉👌🏻

moje první stovka









Jedna z vyjížděk před prací…vstanu brzy a dám nějaký okruh.


silniční kolo, to je jiná rychlost!


sobota 27. července 2024

Dovolená s dětmi, Neziderské jezero, den 5.

 Téměř každé ráno tu chodím běhat- je to skvělý způsob, jak prozkoumávat okolí a prohlédnout si místa bez lidí. Na druhou stranu rakušané tu jsou docela aktivní, už v 6 ráno je potkávám na cyklostezkách na kolech, běhající, na kolečkových bruslích, venčící psi nebo provozující nordic walking. A to v různém věkovém rozpětí, senioři ale převažují.

východ slunce nad vinicemi

socha od Wandera Bertoniho na kopci

Zde ještě jednou, a ne naposledy, je hodně fotogenická 😉

Ráno u snídaně jsme udělali rodinnou poradu, co budeme dnes dělat, v plánu byla buď návštěva Šoproňe nebo nenáročný okruh cca. 30 km do města Bruck an der Leitha. Nakonec jsme jeli do Brucku, kde jsme si dali vynikající zmrzlinu ( dala jsem si klasickou, ale měli tam i příchuť s dýňovým olejem…nebo růžemi…), pak jsme nechtěně vlezli do uzavřené zahrady zámku páně Harracha a museli vysvětlovat, že byla otevřená brána a jsme jen turisti.





Cestou zpět jsme to vzali přes Medvědí jeskyně a po krátkém odpočinku na ubytování jsme se šli konečně projít do místního sklípku. Kluci tady ochutnali místní speciality-meruňkovou buchtu přelitou vanilkovou omáčkou a špenátový štrůdl s česnekovou omáčkou.




Fotka se sochou potřetí.
No a to je konec naší dovolené 😢

pátek 26. července 2024

Dovolená s dětmi, Neziderské jezero, den 4.

 Den jsem začala stylově uběhnutím půlmaratonu při východu slunce. Běžela jsem na pláž do Neusiedl am See, kde to bylo moc hezké, nicméně opět za vstupné kolem 35 eur/rodina.

východ slunce v 5:30

Dopoledne jsme se šli projít po vesnici a konečně jsem měla čas si v klidu prohlédnout sochy Wandera Bertoniho, které jsou naživo úplně dechberoucí, přestože moc na prostorovou tvorbu nejsem.

Odpoledne jsme jeli na nejbližší pláž do vesnice Purbach, kde byla nádherná pláž se zázemím (wc, občerstvení, převlékárna) a to zdarma. K tomu krásný přístav a ve vodě by se dalo i plavat, pokud by vám nevadila vodní flora. Mě tedy bláto a “chaluhy” vadily, takže jsem se jen zchladila a pak už tam nelezla, nicméně jsme si na břehu četli a hráli karty (Výbušná koťátka) a bylo to fajn odpoledne. V areálu je i velké dětské hřistě a kemp.

Jsem prostě ve formě 😂aneb už od Covidu jsem spokojená s tím, jak vypadám v plavkách. Bude to spíš věkem než Covidem. Jinak poznámka pod čarou, sportuji už 16 let a jím vše kromě jater a kečupu 😉

stihla jsem i chvilku malovat, ale neměla jsem tolik klidu a času, kolik bych chtěla a potřebovala


plachetnice jsou prostě krásné


…nebylo tam přelidněno…

cesta zpět po cyklostezce na kolech


Dovolená s děmi, Neziderské jezero, den 3.

Tento den vybíral program starší syn (16) a naplánoval nám návštěvu trojmezí Slovensko/Maďarsko/Rakousko. Na trojmezí je také instalace soch a piknikový stolek, jinak se jedná o místo mezi poli, kde nic není.

Pak byla v plánu jeho oblíbená Bratislava, kde jsem ještě nikdy nebyla. Musím říct, že Bratislavský hrad je vážně hodně do kopce 😅Zahrady mají krásně upravené. Pak jsme prošli staré město, které oproti Praze působí kultivovaněji (méně bannerů, neónů, levné křiklavosti). Žádní kejklíři a naháněči. Dali jsme si zmrzlinu v Luculusu, ale bylo tam i spousta jiných zmrzlinářství, mě zaujala i 400 let stará cukrárna Kormuth, bohužel jsem neměla čas se tam zastavit.


běžecký ovál na střeše OC Nivy, bohužel jsem měla sandále :-(


čtvrtek 25. července 2024

Dovolená s dětmi, Neziderské jezero den 2., návstěva Familypark.at

 Viděli jste seriál Krok za krokem? Jak tam jsou v úvodní znělce v zábavním parku? Tak tuhle představu jsem si vždycky chtěla splnit, i když na kolotoče na pouti nechodím 😆Tentokrát jsem se přemohla, protože vstupenky do Familyparku jsou hódně drahé a bylo v plánu navštívit alespoň 10 atrakcí, aby to odpovídalo finančně české pouti. Takže co jsme nakonec stihli?

2x horská dráha, jízda na traktorech, vodní horská dráha, velký řetízkáč, kolotoč (točení v sudech), lavice, houpací loď, centrifuga, letadýlka kolotoč a mnoho dalšího. Stihnout vše by bylo nad lidské smysly. Co se týče čekání na atrakce, tak se to časově pohybovalo v rozmezí 10-40 minut (jen jednou jsme čekali tak dlouho, jinak průměrně cca. 20 minut). Ale utíkalo to rychle, protože jsme se většinou koukali na reakce lidí jak se točí :-)

točeníčko točení

jízda na traktorech 😂

Letadla Leonarda Da Vinci a kolem vše v italském stylu, včetně kopie vily Medici ♥️🤌🏻


Tam i zpět jsme jeli na kolech, celkem 48 km, převážně po krásné a pohodové cyklostezce.

V plánu bylo navštívit i římský lom, ale na to už jsme neměli mentální ani časovou kapacitu. Ostatně vyrazili jsme v 9 ráno a vrátili jsme se v 18:45.


fotka z ranního běhu, 8 km po krásných vinařských cyklostezkách