…aneb člověk nemusí jen stále za něčím šlapat, i když to šlapání je krásné a milované.
Dopoledne jsme vyrazili na obhlídku slovenského městečka Skalica, které se zdálo ze sedla hezké natolik, že mi přišlo fajn ho i projít. Také jsem měla zálusk na Skalický trdelník, který měl být o hodně jiný než ten český.A taky že byl, mise splněna! Těsto připomíná chutnou vánočku, která se rozplývá na jazyku. Také se mi líbí místní kostel, který mi připomíná stavby ve Florencii.
|
Skalický trdelník je dlouhý asi metr |
Pak jsme jeli přes Petrov do Strážnice. Petrovský přístav se mi ze všech projetých přístavů líbí asi nejvíce, je takový klidný. Dala jsem si tam velkou krůtěnou (točenou) skořicovou zmrzku, která byla vážně VELKÁ.
|
“zaříkávadla” na náhrobcích |
|
To, co jste teď vy, byli jsme i my, to, co jsme teď my budete i vy. |
Cesta do Strážnice kolem vody byla opět krásná, takže jsme tam byli cobydup. Měla jsem v plánu navštívit místní modrotiskovou dílnu, synagogu a židovský hřbitov a cukrárnu. Zrelaxovaní jsme pak dojeli k Petrovským sklípkům, které jsou opravdu malebné, jak se píše.
|
nejlepší zákusky ve Strážnici mají v kavárně 506 |
|
někdo degustuje a někdo maluje |
|
krásný soubor 63 sklípků v Petrově |
Díky za další krásný den.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za komentář ♥️